Polská filmová doporučenka

ČERNÝ ČTVRTEK ( Czarny czwartek. Janek Wiśniewski padł ; 2011; 105min )

Každá země má ve své nedávné historii mnoho námětů, které si vysloveně říkají o filmové zpracování, zejména země, kde u moci byli komunisti.Naši filmaři se zatím těmto námětům až na čestné vyjímky ( Habermannův mlýn ) vyhýbají. To v Polsku jdou filmaři do podobných námětů po hlavě a příběhy dokáží vyprávět s nekompromisní samozřejmostí. Film Černý pátek odkazuje na je jednu z mnoha polských historických bolístek.

Chce se mně napsat, že hrdiny filmu jsou dva mladí manželé, kteří právě dostali byt a žijí typicky socialistický život, což znamená žádný sny a dávat si pozor na to, co kde a komu říkám. Jenže hlavním hrdinou tohoto filmu je skutečná událost a mladí manželé slouží jen jako základní nástroj k filmovému vyprávění. V roce 1970 se dělníci v polském přístavu Gdyně vzbouřili proti plánovaném zdražování základních potravin. Hned první masovější scéna nahání při poslechu hesel skandovaných dělníky husí kůži. Když si Gdyňský komunista přijde pro rady svých komunistických bosů, začíná být jasné, že další sledování filmu bude připomínat pojídání bodláků. Tvůrci si trošku vyhráli s nepříjemným diváckým očekáváním, aby navodili atmosféru skutečného strachu o životy dělníků. Ještě než padne první výstřel se člověku honí v hlavě, že toto se skutečně stalo, ale z událostí, které se začnou před divákem v následujících minutách odehrávat by blil i Freddy Krueger. Komunisti se nerozpakují střílet do davu neozbrojených lidí a aby emoce měli ještě sílu je tato střelba na bezbranné lidi střídána záběry na brutální výslechy komunistické policie. Antoni Krauze dokázal mistrovskou režií převést na velké plátno jednu z nejtragičtějších událostí novodobých polských dějin. Černý čtvrtek má oficiální stopáž 105 minut, ale má ještě neoficiální stopáž a ta se odehrává v divákově hlavě mnohem, mnohem déle.
Zdroj: http://divak.pise.cz/7-polska-filmova-doporucenka.html