pondělí 10. srpna 2015

Bojovník - ring plný slz


Rodince boxerských filmů se narodil další přírůstek, který patří mezi ty nejuplakanější. Antoine Fugua už má za sebou pár filmů, který sice patří spíše do knížky 1001 filmů, které nemusíte vidět, ale minimálně tempo a styl se jim upřít nedá, tedy až do té doby, než natočil Bojovníka. Film, který nepřináší nic nového a přehrává mnohokrát přehrané scény i dialogy, které jsou k vidění v každém druhém melodramatu.

Zdroj: http://divak.pise.cz/2-bojovnik-ring-plny-slz.html

Ze začátku přitom nic nenasvědčuje, že místo strhující podívané dostane divák rande s předvídatelností. První boxerský souboj má v sobě díky střihu výbornou dynamiku. Rachel McAdams v mini šatech jistě pošle nejednoho pánského diváka do slintárny a postava Billa Hopa dokázala zaujmout už v prvním záběru. Na po zápasové tiskové konferenci dokáže probudit divákův zájem Miguel Escobar jehož drzý projev směrem k Hopovi naznačuje zajímavou "rivalskou" dějovou linku. Jenže už v první dialogové scéně u Hopa doma si říkáš, roztomilá dcerunka, milující tatínek, moudrá manželka dbající především na rodinné hodnoty, to mám být nadšený z toho, že do čajovny přivezli další krabičky čaje. Přesto, že poměrně brzy následuje v očích tvůrců zřejmě nejemotivnější scéna, tak díky zbytečně dlouhým dialogu a žádnému dohrání v podobě pohledu Hopa v sobě nemá potřebnou sílu. Od této chvíle se nám film dostává do slzavého údolí, kde si podávají ruku prakticky dva druhy scén. Dojemná, ve které hraje prim vztah tatínka s dcerou a motivační, která nabízí tu nejtypičtější dějovou houpačku, tedy pád až na dno a následný boj hrdiny o ukončení statusu společenský looser. Velké štěstí, že Hope na cestě z looserství  Potkává Ticka Willse, který dokáže celý příběh oživit a umí otevřít dveře i diváckému úsměvu. oj: http://divak.pise.cz/2-bojovnik-ring-plny-slz.html


Na zbytek děje nemusíme volat ani chytrou horákyni ani přítele na telefonu, pokud Bojovník není tvůj první film v životě dokážeš už někdy v 70.minutě odhadnout minutu poslední. Velká škoda, že se film nevypadal po cestě vztahu mezi Hopem a Escobarem, to by s ohledem na první dvě společné scény (tiskovka, charita ) mohla být pěkně pestrá dějová zahrádka. Herce na to Antonie rozhodně měl.
Jake Gyllenhaal je herec, který působí ve filmech velmi nenápadně, ale když se zamyslíš nad postavou, kterou on ztvárňuje, dojdeš k názoru, že on se ve většině filmů stává hranou postavou a divákovým myšlenkám na jiného herce ukazuje stopku ještě dřív než stačí v divácké mozkovně nastartovat. Rachel McAdams je Jakův opak, pokud má scénu je výrazná a na dlouhou dobu zapamatovatelná, hezky se na ní kouká a velmi snadno se oceňuje její přirozený herecký talent. Forest Whitaker je prostorově výrazný chlap u kterého jsem si při sledování Bojovníka říkal jediný "kurva, proč ten chlap nedostává víc hlavních rolí".
Antoine Fugue měl k dispozici skvělý herecký tým, ale Richard Wenk s Kurt Sutterem neměli zrovna svůj scénaristický den.











Žádné komentáře:

Okomentovat