Když jsem si poprvé přečetl Predragovo jméno v přihrádce "hrají" reagoval jsem stejně jako želva na kterou se volá "čiči, čiči". Stačilo si však všimnout přiložené fotografie a hned mě mozkovna začala šrotovat, zmohla se sice jen www.csfd.cz, ale tam se už pravda odhalila v celé nahotě. Fanoušci Harryho Pottera si vzpomenou na Ohnivý pohár a mají jasno a my polosklerotici, my máme databázi. Na otázku koho bude Predrag v Gangsterce hrát, existují jen dvě možnosti : a) amerického prezidenta; b) balkánského zločince. Správnou odpověď nemůžu prozradit, protože jsem film ještě neviděl, ale tak třeba něco málo napoví další gangsterský rozhovor.
Co to je za film? „Až vyrostu, budu klokanem?“
Je to komedie z roku 2003. Má role je tam poměrně malá, ale lidé se
do ní nějak zamilovali. Píše se o ní, že je to kultovní role v kultovním
snímku. Baron je drobný lupič, který vypráví historky, jako Baron
Prášil. Mladí lidé mě kvůli této roli stále zastavují v Bělehradě na
ulici a chtějí se se mnou vyfotit. Tedy s Baronem, samozřejmě.
Snad vás budou po premiérách filmů Gangster Ka zastavovat na ulici i lidi v Praze.
Uvidíme. Hraji tam albánského gaunera Dardana, a jak to tak vypadá, bude to asi moje další nejoblíbenější role.
Umíte velmi dobře česky. Jak dlouho jste se náš jazyk učil?
Už
tady žiju přes dvacet let. Navíc moje prababička byla Češka. I proto
jsem velmi rychle začátkem devadesátých let dostal v Česku trvalý pobyt.
Moje prababička se jmenovala „Anna Novotny“. Já jsem přišel do Čech
hned, jak začala válka na Balkáně v roce 1992.
Vy jste národností Srb, nebo Černohorec?
Ne.
Já jsem Jugoslávec. Už to sice neexistuje. Ale mám důvod to říkat. Táta
byl Srb z Chorvatska. Matka je Chorvatka z Bosny. Já jsem se narodil v
Srbsku v Bělehradě. Tam jsem prožil půlku života. Ale za půl roku se
stanu Čechem. Právě teď jdu podat všechny podklady na úřady. Udělal jsem
test i zkoušky z češtiny.
Jak se vám natáčela Gangster Ka s týmem režiséra Jana Pachla?
S
Honzou jsem netočil poprvé. A doufám, že ani naposledy. On je mladý a
přitom neuvěřitelně klidný a vyrovnaný režisér. Vytváří kolem sebe
pohodovou atmosféru. Už když jsem studoval, tak jsem snil o tom, že budu
mít svého režiséra. Na celý život. Tak snad to bude Honza. Natáčení
bylo fajn. Jen to trvalo dlouho. Bylo to rozložené skoro do pěti měsíců.
Takže mohu říct, že kus toho Dardana s sebou pořád nesu, i kdybych
nechtěl. Hodně mě to ovlivnilo. Zrovna jsme se o tom bavili s
přítelkyní. Říkala mi, že jsem chvílemi doma nebyl Pedjou, jak mi
říkají, ale filmovým Dardanem.
Propadl jste roli?
Já to
tak hraji. Víte, já jsem studoval fakultu dramatických umění v
Bělehradě. A rok jsem strávil na institutu herectví v USA. A tam jsem se
učil hrát podle Stanislavského metody. Jde o to, se psychologicky
vcítit do role. Musíte se identifikovat s postavou. K tomu člověk
potřebuje podmínky a pochopení štábu. A musím říct, že nejlepší podmínky
jsme měli při natáčení na Kanárských ostrovech. I když tam byly jisté
potíže s organizací a logistikou, tak fakticky jsme tam byli jenom kvůli
tomu natáčení, takže člověk měl čas se víc soustředit na svou roli.
Podle mých zkušeností je nejlepší, když herec točí někde daleko od
domova. Minulý rok jsem dělal nějaký film v Bukurešti. Seznámil jsem se
tam s hercem Sam Neilem z Nového Zélandu. To je ten, co hrál doktora v
Jurském parku. A ten mi to říkal taky. Prostě se nevracíš z natáčení
rovnou domů. Takže jsi stále na place, tělem i duší jsi pořád ve filmu.
Jaké to je hrát zločince?
I
když jsem zločince hrál, tak jsem se jako zločinec necítil. Ta role
byla tak napsaná, že to nebyla čistokrevná role hajzla. Dardan žil v
nějakých podmínkách a musel přežít. Být pravou rukou gaunera, byla jeho
práce. Ale fakticky byl daleko menší zločinec, než naše hlavní postava
Radim Kraviec. Dardan je málokdy exekutor, tedy ten, kdo zabíjí. Pro
Dardana to dělá někdo jiný. Já jsem ho hrál spíše jako kamaráda
Kraviece, než rovnocenného zločince. On někdy vidí víc než Káčko.
Chvílemi ho
chce dokonce upozornit, že dělá něco špatně, že to
přehnal. Ale Káčko je takový blázen, že se mu vlastně nedá nic říct a
nějak ho napravit.
Ale v jednom momentu je tam scéna, kdy jednoho člověka zabijete.
To
je pravda. Ale kdybychom to teď točili znovu, tak bych prosazoval, aby
Dardan přímo nevraždil. Aby byla ta postava víc jednoznačná. Ale ano.
Můj Dardan je zločinec. On nepřišel ke Káčkovi z univerzity. Ale
všimněte si pak ve filmu drobného detailu. Dardan třeba vůbec nekouří.
Ani jednou ho tam neuvidíte s cigaretou v puse. Bylo by to samozřejmě
nejjednodušší: jsi zločinec, tak máš v puse cigaretu.
Ve filmu je vaše postava dost tajuplná. Jen jednou je tam zmínka, že jste býval válečný zločinec.
Ano.
Než jsem se jakoby dostal ke Káčkovi, tak jsem byl ve válce na Balkáně.
Mimochodem. To jméno, které jsme mu pak ve filmu dali, jsem vymyslel
během natáčení na place. Všichni ho znají jako Dardana, ale pak se lidi
dozvědí, že je to Černohorec Vesko Perovič.
Proč zrovna tohle jméno?
Podle
mé přítelkyně. Ona se jmenuje Marie Perovič a je z Černé Hory. Ona je
jinak režisérka. Ale nakonec ta minulost Dardana zůstane stejně tajemná.
Nikdo se nedozví, co dělal a proč utekl do Čech.
To je zajímavé.
Válka na Balkáně končila někdy v devadesátých letech a právě tehdy
začíná Dardanův život v Česku po boku Káčka. Hledal jste někde nějakou
inspiraci pro svou roli?
Mám známého… Nemůžu říct, že je to
přítel, ale má podobný osud jako Dardan. Byl ve válce v Jugoslávii a
nejspíš i zabíjel. Byl nějakou dobu v Maďarsku a pak se usadil v Česku.
On je vlastně žijící důkaz, že je to všechno možné.
Takže skoro realita?
Téměř.
Ale náš film není dokument. Jak správně podotýká režisér Pachl:
Gangster Ka není dokument, ale je to film, který vám velmi věrohodně
ukáže mechanismus zločinu.
Chtěl byste být v reálném životě pravá ruka Krejčíře?
Neé. V
žádném případě. To by byla nuda. Myslím, že žít takovýhle život, je
jeden velký nesmysl. Mám v této souvislosti jeden postřeh z natáčení.
Byli jsme v jedné luxusní vile za Prahou. Natáčeli se tam scény z
Káčkova domova. Byla to nádherná vila. Ale představte si, že v tom domě
nebyla žádná knížka. V obýváku, kde jsme točili nejvíc, byla jen
fototapeta knihovny. Ten barák byl přitom originál, žádná vila na
pronajímání. A mě najednou napadlo, že život takových lidí je jedna
velká fototapeta.
Ve filmu se několikrát objeví scéna, jak si děláte espreso. A nazýváte to tam „dojč“. Co to je?
Tak
to vysvětlím. Vzniklo to takhle. Moje přítelkyně Marie je uměleckou
ředitelkou televizního festivalu v černohorském Baru. A Marie v roce
2013 pozvala na festival i tvůrce seriálu Cirkus Bukowsky. Přijel tam i
režisér Honza Pachl. A narazil tam právě na to kafe. Dojč opravdu
vymysleli Černohorci. Je to dlouhý preso s mlékem. Ale protože jsou
líní, aby říkali: dej mi jedno dlouhé presso s teplým mlékem, tak oni
vymysleli, že se to bude jmenovat jen dojč. A to se strašně líbilo
Honzovi, tak to dal i do scénáře.
To jste nám teď udělal chuť na kafe. A jak byste navnadil diváky na film? Kdybyste je měl pozvat do kina, co byste řekl?
Ať jdou. Bude to stát za to. Netváříme se, že děláme velké umění. Ale pěknej biják to bude. Takže pojďte na dobrej biják.
Rozhovor : Biscop
Žádné komentáře:
Okomentovat