středa 12. srpna 2015

Recenze: Fantastická čtyřka

 
Název filmu je poněkud zavádějící, protože pokud ho nevnímáme jako ironii, tak je to jediný superlativ, kterým se toto barevné nic může pochlubit. Leccos už naznačovaly zprávy, které tento nefilm provázely dávno před svým vznikem. Scénáristi se měnili takovým tempem, že jsem čekal, kdy na moje dveře zaklepe Hollywood, abych taky něco chrstnu na papír.  Do toho báje a pověsti o chování a neumění pana režiséra a člověku se chuť na film docela rychle ztrácí, ale říkám si, nenechám se otrávit, napochuduji do kina v plné polní a uvidím co uvidím. A viděl jsem.
Nuda se hned zpočátku ujala vlády. Úvodní seznamovací část se nám protáhne na celou hodinu během které se víc stane i na vesnickým nádraží v Bělorusku. Během této hodinu sledujeme malého vynálezce, dorůstajícího vynálezce a posléze mladého vynálezce. Dialogy fungují skvěle, ale jen tehdy pokud by jste je před spaním chtěli vyměnit za počítání oveček. Žádný emoce, žádný smysl pro humor a film se tak velmi rychle začíná podobat Putinovi.
Když se tvůrci po hodině ničeho konečně odváží posunout děj do dramatičtější složky, najednou zjišťují, že na nic nemají čas a vizuálně nejpůsobivější část, návštěvu planety "Zero" odbudou v pár minutách. Další část, kdy se hlavní hrdinové dovídají o svých schopnostech pro jistotu přeskočí úplně, protože proč by touto potencionálně nejzábavnější částí filmu bavili diváky, když je můžou tak dokonale nudit. Vracíme se tedy zpátky k paní nudě a posloucháme dialogy na úrovni pouličního hydrantu. Naštěstí nějakou dobrou duši napadlo, že by se dalo vrátit na planetu Zero, sice jen na skok, ale přece jen se nám do filmu vetře prvek, který nepřichází z ospalého království šípkové Růženky.
 
Postava Victora nám trošku rozhýbe stojaté vody a na pár minut přichází výkladní skříň celého filmu. Konečně se začne něco dít, dialogy se dají poslouchat a začíná přicházet pocit, že teď by příběh mohl získávat alespoň nějaký ztracený body, jenže tvůrci si asi řekli, že ve filmu nebylo moc digitálních efektů a tak
je tam začnou házet po kýblech, logika sem, logika tam, nám i tvůrcům už je to stejně všechno jedno a tak se ocitáme po třetí na planetě Zero, kde se dočkáme "velkolepého" finále který ocení zejména slepý spoluobčané.
Nechtěl jsem po filmu moc, jen trochu toho pobavení, ale nakonec se sledovaní Fantastické čtyřky proměnilo ve fantastický boj s vůli dosledovat film až do konce.


       


Žádné komentáře:

Okomentovat